Ovzduší a jeho kvalita v Hustopečích

Na území Hustopečí se nenachází žádná měřící stanice kvality ovzduší a tak je nutno vycházet z údajů v rámci Jihomoravského kraje. Z hlediska imisního zatížení je území Jihomoravského kraje zařazováno mezi oblasti s nízkým imisním zatížením.

Imisí se rozumí znečištění ovzduší vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek, emisí vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do životního prostředí.

Imisní limity stanovené platnou legislativou jsou překračovány velmi výjimečně. Výjimku tvoří prachové částice s velikostí do 10 µm (PM10). Tento tzv. polétavý prach je ukazatelem znečištění pevnými částicemi t.j. prachem, popílkem a pevnými aerosoly. Ze zdravotního aspektu se jedná o nedoceněnou škodlivinu, protože působí toxicky jako aktivní nosič pro různé viry, pyly či xenobiotika, jednak mechanicky se jeho frakce nepřesahující 10 µm dostává přímo do plicních alveol. V celonárodním měřítku oblasti, kde koncentrace PM10 přesahuje příslušné imisní limity zabírají 35 % plochy území a žije zde 67 % populace.

Významnou škodlivinou jsou dlouhodobě NOx. Na jejich produkci se ze 78 % podílí automobilový provoz. Mobilní zdroje jsou také významným producentem CO, na jehož produkci se podílejí 85 %, z 58 % se pak podílí na emisích tuhých znečišťujících látek (zde se jedná o tuhé znečišťující látky vznikající při spalování zejména nafty a z otěru pneumatik, z brzdových kotoučů a povrchu komunikací).

Zdroje znečišťování ovzduší - kategorizace, zdroje znečišťování ovzduší v Hustopečích
Registr emisí a a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO)

Emise hlavních znečišťujících látek v případě REZZO 1 a REZZO 2 jsou ve většině případů počítány a předávány přímo provozovateli zdrojů.

REZZO 3 zahrnuje údaje o emisích znečišťujících látek a palivové skladbě domácích topenišť na úrovni jednotlivých obcí. Pro informaci uvádíme, že pro potřeby ČHMÚ se bilance emisí malých zdrojů (lokální topeniště v domácnostech) provádí z podrobných údajů o způsobu vytápění domácností, evidovaných v rámci Sčítání lidu, domů a bytů provedeného v roce 1991 a z některých souhrnných údajů sčítání z r. 2001.

Další kategorií jsou mobilní zdroje (REZZO 4 - neuvedeny v přehledné tabulce výše), která zahrnuje silniční, železniční, vodní a leteckou dopravu. Hlavně silniční doprava se významnou měrou podílí na emisích NOx, CO, PM10 a aromatickýcha polyaromatických uhlovodíků (benzen, benzo(a)pyren). Emise z mobilních zdrojů (REZZO 4) se zjišťuje bilancováním z údajů o přepravních výkonech, měrných spotřebách paliv a emisních faktorech v rámci resortu Ministerstva dopravy pro silniční, železniční, vodní a leteckou dopravu. Bilance ostatních mobilních zdrojů (zemědělské a lesnické stroje, stavební stroje, vnitropodniková doprava, mobilní prostředky armády a další mobilní zařízení) je vypočtena z údajů o spotřebách pohonných hmot a příslušných emisních faktorů. Tato bilance je zpracovávána na celostátní úrovni.

Na katastrálním území města Hustopeče je evidováno celkem 41 středních zdrojů znečišťování (REZZO 2), 2 velké a 1 zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší (REZZO 1). Na území Jihomoravského kraje je evidováno celkem 119 zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší a 240 velkých zdrojů znečišťování ovzduší.

Stávající problémy v ochraně ovzduší v dotčeném území

Na úrovni Jihomoravského kraje, obdobně pak Hustopečích, jsou následující prioritní znečišťující látky: tuhé znečišťující látky (s důrazem na velikostní frakci PM10), oxidy dusíku NOX, oxid siřičitý SO2, amoniak NH3.

V případě tuhých znečišťujících látek dochází k překračování stanovených hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví v hustě osídlených oblastech a v oblastech s erodovatelnou půdou - viz. obr. č. 1.

V případě SO2 je patrný v letech osmdesátých nárůst, který v roce 1985 kulminoval a od tohoto roku je obecně zaznamenáván významný pokles. Hladina SO2 se v posledních letech snížila na úroveň pod 20 µg.m-3 ročního průměru, od roku 2000 dochází ale ke kontinuálnímu nárůstu a v posledních letech k překračování hodnot krajského emisního stropu.

V případě oxidů dusíku NOX je trvale překračována doporučená hodnota krajského emisního stropu a v některých lokalitách je překračován imisní limit pro ochranu ekosystému a vegetace. V zatížení území oxidy dusíku nebyl zaznamenán tak významný pokles jako u oxidu siřičitého. Ve volné krajině se roční průměr oxidů dusíku pohybuje na úrovni 10-15 µg.m-3. Tato situace ovšem neplatí v blízkosti liniových zdrojů se zvláště silným provozem, kde jsou koncentrace NOX několikanásobně překračovány.

V případě amoniaku NH3 dochází k překračování emisního stropu v důsledku rozvinuté živočišné výroby v Jihomoravském kraji.

Vypracováno s využitím údajů z těchto zdrojů: Ročenka znečištění ovzduší na území ČR, Integrovaný krajský program snižování emisí znečišťujících látek Jihomoravském kraje



Další informace naleznete na:

http://www.chmi.cz/