Návrh revitalizace mandloňových sadů v Hustopečích

Formátuj pro tisk

Doporučit stránku

Zpracoval: Petr Berka, Městský úřad Hustopeče, odbor životního prostředí
Červenec 2009

Úvod
V okolí Hustopečí se na dvou lokalitách nachází sady mandloní (mandloň obecná – Prunus dulcis). Přestože jsou již pouhým zlomkem jejich dřívější rozlohy, jsou nejrozsáhlejšími mandloňovými sady v celé České republice. Po ukončení užívání sadů společností Nestlé Česko, s.r.o., na počátku devadesátých let minulého století zůstaly sady po mnoho let bez jakékoliv péče. Proto jsou v současné době stromy ve špatném stavu - jsou proschlé, rozlámané, některé napadené nemocemi a parazity. V sadech se rozrůstá nálet nežádoucích dřevin. Protože jsou sady hustopečským fenoménem, mají zástupci místní samosprávy zájem o jejich zachování, prezentaci a zpřístupnění široké veřejnosti. O zachování sadů však mají zájem i další obyvatelé města včetně studentů místních škol. Proto byla na pozemcích, jejichž vlastníkem je město Hustopeče, provedena v letech 2007 a 2008 kultivace půdy (diskování, mělká orba, porovnání) a na podzim r. 2007 byl proveden zdravotní ořez 210 stromů. Tím byly učiněny první kroky k revitalizaci sadů.

Návrh zásahů
Kvůli zachování mandloňových sadů v okolí Hustopečí a zajištění jejich dlouhodobé perspektivy navrhujeme provedení následujících zásahů, které povedou k revitalizaci sadů.

1) Ošetření stromů zdravotním řezem.
Budou odstraněny křížící se větve, poraněné, odumírající a suché větve a větve s pevnostním defektem. Součástí zdravotního řezu bude i prosvětlovací řez.

V současné době se jedná asi o 240 stromů na lok. nad hřbitovem a asi o 265 mandloní nad střelnicí na pozemcích ve vlastnictví města. V případě získání posledního pozemku od soukromého vlastníka se jejich počet zvýší asi o 235 stromů.

Zdůvodnění zásahů: Odstraněním křížících se větví se zabrání vzniku poranění (např. oděrem při větru). Odstraněním poraněných větví (s poškozenou kůrou, prasklé, zlámané) a odumírajících větví se sníží nebezpečí vniku parazitů a infekce. Větve suché a s pevnostním defektem ohrožují bezpečnost návštěvníků. Prosvětlení koruny předejde odumírání větví následkem vysokého zastínění a zajistí provzdušnění koruny (zvýšená vlhkost podporuje růst patogenních mikroorganismů). Zdravotní řez musí být proveden kvalifikovanými pracovníky.

Cílem je zlepšit zdravotní stav stromů (důsledkem je prodloužení životnosti) a jejich plnou funkčnost (kvetení, plodnost). Ošetření stromů zvýší i estetický vzhled této významné součásti kulturní krajiny.

2) Odstranění náletových dřevin.
Vyřezání náletu trnovníku akátu a dalších nežádoucích dřevin včetně chemického ošetření řezných ran herbicidem. Opakovaná likvidace kořenových výmladků v následujících letech.

Zdůvodnění zásahů: Trnovník akát je v České republice nepůvodní druh (pochází ze Severní Ameriky) a je označován jako tzv. invazní. Některé akáty přitom již dosahují výšky až 6 metrů. Úplná likvidace náletu akátu je poměrně obtížná, protože v dalších letech po vykácení akát hodně zmlazuje. Výmladky akátu je proto nutné likvidovat opakovaně i v několika následujících letech. Zmlazování omezí nátěr řezných ploch herbicidem ihned po kácení. Z dalších nežádoucích dřevin je v sadech rozšířen zejména šípek a černý bez. Likvidací náletu bude zvýšen také estetický vzhled této významné součásti kulturní krajiny.

3) Péče o travní porosty.
Sečení travního porostu včetně odstranění posečené hmoty a řízená pastva ovcí. V případě pravidelné kultivace půdy se předpokládá pouze v pásech mezi stromy. V současné době se předpokládá v sadech ve vlastnictví města. V případě získání posledního pozemku se sady od soukromého vlastníka by se plocha zvětšila o 1,17 ha.

Zdůvodnění zásahů: Opakované sečení travního porostu povede k potlačení ruderálních druhů rostlin. Sečením a pastvou budou také podpořeny hodnotná společenstva rostlin a živočichů.

4) Doplňování uschlých stromů novými sazenicemi.

Zdůvodnění zásahů: Přestože se bude dařit potřebnou péči o sady zajišťovat, lze předpokládat, že stromy budou postupně usychat, a to buď kvůli svému stáří, nebo napadení nemocemi, houbami, příp. dřevokazným hmyzem. Proto bude z dlouhodobého hlediska nutné zajišťovat výsadbu nových stromů. Jedná se o opatření, které bude nutné realizovat v horizontu asi deseti nebo dvaceti let. Při výsadbě nových sazenic bude nutné věnovat pozornost i jejich odrůdě tak, aby odpovídala odrůdě stromů rostoucích ve stávajících sadech. Je nutno ověřit, zda je možno sazenice získat u některých pěstitelů. Pokud ne, bude nutno zabývat se pěstováním vlastních sazenic.

V případě výsadby nových stromů navrhujeme na vhodných místech (například podél některých polních cest) i výsadbu stromořadí mandloní. Mandloňové aleje budou v krajině plnit hlavně estetickou funkci. Jejich krásu ocení zejména budoucí generace. Mimoto budou mandloně i na dalších místech katastru (mimo sadů) upozorňovat návštěvníky na existenci této hustopečské jedinečnosti.

5) Úprava povrchu půdy.
Kultivace (diskování, mělká orba, srovnání povrchu,..). Kultivace se předpokládá pravidelně dvakrát ročně na celé ploše městských sadů (plocha asi 3,28 ha). Zatravněné zůstanou pouze pásy mezi stromy. V případě získání pozemku se sady od soukromého vlastníka by se plocha zvětšila o 1,17 ha.

Zdůvodnění zásahů: Opaření by mělo zajistit stromům více vláhy i živin (omezením konkurence travního porostu), což povede ke zvýšení vitality stromů. Tento způsob péče však nepodporuje rozvoj dalších společenstev rostlin a živočichů. Sady s pravidelně kultivovaným povrchem půdy neplní funkce významného krajinného prvku.

Další opatření

Mimo výše uvedené revitalizační zásahy lze ochranu mandloňových sadů zajistit i dalšími opatřeními administrativní povahy.

Registrace mandloňových sadů jako významného krajinného prvku.
Administrativní úkon Městského úřadu Hustopeče, odboru životního prostředí. Jedná se o registraci podle ustanovení § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 4 odst. 2 zákona jsou významné krajinné prvky chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.

Mimo zajištění zákonné ochrany území statut významného krajinného prvku zvýší pravděpodobnost získání finančních prostředků z různých dotačních zdrojů na realizaci navržených opatření.

Získání pozemku soukromého vlastníka.
Mimo pozemků ve vlastnictví města se v současné době sady mandloní nachází ještě na pozemku jednoho dalšího vlastníka (fyzické osoby) v lokalitě nad hřbitovem. Tento pozemek má plochu 1,17 ha, přičemž mandloně rostou na celém pozemku v počtu asi 235 stromů.

V této části sadů vlastník žádné zásahy ke zlepšení jejich stavu dosud neprovedl a lze předpokládat, že ani v budoucnu nebude vyvíjet snahu o zajištění péče podle návrhu revitalizace. Přestože neúspěšná jednání s vlastníkem již v roce 2007 proběhla, z dlouhodobého hlediska je účelné snahu o získání sadů opakovat. Alternativou získání pozemku je také jeho dlouhodobý pronájem.

Návrh revitalizace mandloňových sadů v Hustopečích

fotografická příloha