19.3.2004 - Hustopeče a jejich kroj
(text: Dana Sůkalová, foto: Redakce)
Ilustrativní foto
|
Žijeme v třetím tisíciletí a spousta lidí, hlavně těch, kteří nežijí na jižní Moravě, si myslí, že folklor neexistuje. Ale opak je pravdou. Na malebném Hanáckém Slovácku se uchovalo množství krásných lidových obyčejů a také slavnost nejslavnější - hody. Úmyslně zmiňujeme jen Hanácké Slovácko, i když se samozřejmě tato tradice dodržuje na Podluží a jistě i ještě jinde. Je pravda , že k hodům také nepatří jen veselení, ale i kroje. V téměř každé obci našeho regionu mají svůj původní kroj, a jinde se popřípadě nosí i kroje kyjovské.
Tak tomu bylo, a částečně bohužel ještě i je, u nás, v Hustopečích. Po II.světové válce došlo k odsunu německé části obyvatelstva a dosídlení obyvatelstvem z okolních obcí a díky tomu se u nás, stejně jako v jiných vesnicích a městech spjatých s německým obyvatelstvem, začaly nosit kroje "kyjovské", kroje sice reprezentativní, spíše však ale univerzální.Po I. světové válce se kroj kyjovský prosadil coby kroj národní a jako takový se rozšířil i mimo oblast původního rozšíření. Možná to teď vypadá, že nám kyjovské kroje nejsou po chuti. To v žádném případě. Každý kroj je krásný, pokud je takový, jaký má být!!!Tedy žádná "patvořenina". Spousta lidí se proti tomuto výrazu může ohradit, ale aby kroj vypadal jak má, tak je mu třeba dát co potřebuje a hlavně jeho přípravu a vzhled neošidit.
Což je u krojů z půjčoven běžná věc, zdevastované, nenaškrobené, málo spodniček, špatně naskládané, maminky které měli doma stárku ví o čem je řeč.
Již delší dobu funguje v Hustopečích sdružení, které si říká Hustopečská chasa. Jeho vznik byl poměrně složitý. Od loňského léta toto sdružení existuje jako OS. Také bychom asi měli zdůraznit, že nejsme ti krojovaní, kteří organizují hody(zatím, bohužel). Připravujeme a zajišťujeme ale veškeré ostatní akce souvisejících s lidovou kulturou během celého roku. Naší stěžejní akcí jsou krojové plesy, besedy u cimbálu a loni např i košt destilátů.. Tam jsme se samozřejmě chtěli reprezentovat v krojích. A tak se zrodila myšlenka pořídit si kroje do osobního vlastnictví, či alespoň "obecní", protože ty z půjčoven, jak se asi obecně ví, stojí moc peněz a za moc nestojí. No a když už se bude něco pořizovat, tak proč konečně to naše město neosvobodit od stigmata sudet které nad námi neustále visí jako stín. To dokážeme jedině tehdy, když se zařadíme tam, kam etnograficky náležíme - tedy do Hanáckého Slovácka. Asi před třemi lety se začala realizovat myšlenka etnografického zařazení i s pomocí krojů. Na počátku nás finančně podporoval místní římskokatolický farní úřad a zejména p. Děkan msgr. Václav Fišer a na tomto místě je mu třeba složit velký dík.
Jak jsme vlastně dámský kroj dávali dohromady? Není to jen spousta myšlenek a nápadů dohromady, vycházeli jsme z faktů a tradic z okolních vesnic. Za vzor jsme si vzali nám nejblíže ležící tzv. starousedlické obce - Starovičky, Horní Bojanovice a Němčičky. K tomu jsme připojili trošku vlastní vkus a každý trošku toho svého, podle toho, kde má své kořeny. Ve své podstatě jsme se ale opravdu drželi střihově krojů právě ze jmenovaných vesnic. K dalšímu dotvoření napomohly také finance, kterých jsme přebytek neměli.
Kroj tedy nakonec ve své podstatě odpovídá jak střihově tak vzhledově krojům z okolních obcí a díky našim silným vazbám na okolí se nám podařilo vytvořit kroj opravdu Hanácko- Slovácký, který je snad důstojným reprezentantem našeho města a doufáme že se může tedy konečně zařadit do rodiny Hanácko slováckých krojů blízkého okolí. Původně jsme se chtěli striktně držet, jak jsme již uvedli, tradice z okolí, ale když jsme zkoušeli černé silonky k bílým vrchním sukním, usoudily jsme, že estetičtější budou bílé punčochy. Boty, Sometky zůstaly černé bez výšivek. Snad už zbývá doplnit, že na hlavě nosíme turečák (šátek) nebo věnec.
Mužský kroj plně odpovídá krojům nejbližšího okolí tj černé soukenné kalhoty a vesta s jediným výraznějším odlišovacím prvkem, kterým je vyšitý hrozen uprostřed zad kordule (vesty).
Myslím, že i ti, kteří si myslí, že jsme si všechno vymysleli, by nyní měli uznat, že ve všem co podnikáme a tvoříme, určitý řád zachováváme.
To jen velice ve zkratce, pokud by někoho tato problematika zajímala víc, klidně se na nás obraťte.
Proč to vlastně všechno děláme? Asi také proto, že nás to baví a nechceme jenom sedět doma a nadávat že to tady u nás v Hustopečích za nic nestojí, že se tady nic neděje.Myslíme si, že není nic snazšího než vstát a jít a něco s tím udělat.
Ukrojili jsme si velké sousto, a zatím se nám s ním daří poměrně slušně vypořádat. Je spousta lidí, kterým se tato myšlenka nelíbí, ani podpora z města nemůže být maximální, proto hledáme další zdroje. Teď se nám povedlo získat finanční grant z Agentury "Mládež" Evropské unie. Na adrese www.youth.cz můžete získat další informace. Odměnou naší snahy je, že se město nechá reprezentovat novými kroji zejména v poslední době při návštěvě prezidenta republiky a hlavně spokojené tváře mladých, které učíme nejen tancovat, ale i lásce ke kraji, krojům, tradicím, folklóru....
Část trnité cesty máme za sebou, ale tu větší máme před sebou. Kdo ví, třeba za deset, patnáct, dvacet či padesát let už nikomu nepřipadne, že Hanácko - Slovácké kroje jsou v Hustopečích něco nového, ale budou to brát jako tradici, která tu je a Hustopeče budou opravdu součástí Hanáckého - Slovácka.
Fotografie: