17.1.2004 - Šárka Kašpárková tvrdí, že letošní rok je její poslední "sportovní" (text: Dagmar Humpolíková, Zbyněk Háder foto: Václav Šálek, Dagmar Humpolíková, Josef Špaček)
Šárka Kašpárková
Šárku Kašpárkovou znají sportovní příznivci především jako naši úspěšnou reprezentantku v trojskoku. S touto disciplínou jsou spjaty i její největší úspěchy v kariéře: titul mistryně světa z Atén 1997 a bronzová medaile z OH 1996 v Atlantě. Na halový závod ve skoku vysokém Hustopečské skákání MOSS plus 2004 přijela v roli čestného hosta a při slavnostním zahájení vzpomněla, že má zkušenosti i s touto disciplínou. "Musím říct, že to už bylo v minulém století. Bylo to v roce 1998, na extralize v Praze a skočila jsem tam asi 184. Osobní rekord mám z roku 1993, kdy jsem překonala 195 cm." Co vás tehdy vedlo ke změně disciplíny? "Na jednom tréninku jsem na skokanských testech doskákala strašně daleko, tak jsme tenkrát s trenérem řekli, že zkusíme trojskok. A hned na třetích závodech se mi podařilo být čtvrtá na ME v hale. Pak jsem kombinovala obě dvě disciplíny, ale nakonec jsem se musela rozhodnout jenom pro jednu, protože jsou to vlastně odlišné disciplíny a nelze dělat obě dvě na vrcholné úrovni. A protože jsem výšku neskákala moc dobře technicky, začala jsem z toho mít zdravotní problémy."
Stejně jako Zuzana Hlavoňová i Šárka musela slibně se vyvíjející kariéru přerušit pro mateřské povinnosti. V hustopečské hale ji kromě manžela a trenéra v jedné osobě Michala Pogányho, doprovázela i její dcera Terezka. Byl návrat ke sportu po mateřské dovolené těžší než jste čekala? "Samotný návrat k trénování těžký nebyl. Ta pauza nebyla moc dlouhá, protože jsem se snažila trénovat do osmého měsíce, ať už to bylo posilování nebo dlouhé vycházky. Co mně ale zradilo bylo zdraví, s tím jsem nepočítala. Z toho zdravotního hlediska je ten návrat hodně náročný."
V současné době všechna snaha Šárky směřuje k jedinému cíli - Olympijským hrám v Aténách. Ráda by se vrátila tam, kde získala svůj zatím největší triumf - titul mistryně světa. Probíhá příprava podle plánu? "Mohu konstatovat, že po dlouhé době odezněly problémy, které mně trápily dva roky a teď jsme ukončili takovou tu nejtěžší práci. Co jsem měla odtrénovat jsem odtrénovala a doufám, že to vydrží až do začátku března, kdy bude halové Mistrovství světa."
Údajně by měla být olympiáda v Aténách vaším posledním startem v kariéře? "Zatím to tak vypadá, ale nebude to asi olympiáda, protože po olympiádě by měly být ještě nějaké další závody. Ale na 99 % je to můj poslední sportovní rok." A nebude Vám atletika chybět? "Začínám o tom čím dál víc přemýšlet a je mi jasné, že atletika mi bude chybět hodně." A máte už představu co budete dělat ve sportovním důchodu? "Mám pár nápadů, ale do konečné fáze to nějak neřeším. S tím začnu až po olympiádě podle toho, jak to všechno dopadne."
