Nová éra mandloňových sadů. Vysázeno 150 nových stromů

18. 5. 2015 · 2 minuty čtení · 8 fotografí
Hustopečským mandloňovým sadům začala v pátek 15. května 2015 nová éra. K devíti stovkám starých stromů přibylo téměř sto padesát nových výpěstků. Na Den rodin si svoji mandloň přišly vysázet desítky lidí – rodiče s dětmi, zástupci města a například také bývalý vedoucí sadů v době jejich největšího rozkvětu Rudolf Poslušný.
„Jakoby mi bylo znovu sedmnáct let, kdy jsem v sadech začínal. A to už je nějakých šedesát let zpět. Mám radost. Mandloně, to je rarita. Musíme se o ně starat. Doufám, že zmladíme i staré stromy. Takže zůstane historie i mládí. Bude to pěkný kout Hustopečí,“ neskrýval radost Poslušný.
„Přijde do země prvních 147 kusů mandloní. Do půdy, která se před tím musela vykoupit, protože tady rostla jetelina,“ informoval na začátku pracovního odpoledne místostarosta města Bořivoj Švásta.
O výsadbě nových stromů se začalo jednat už v roce 2012. Prvotní impuls přišel od tehdejšího radního Antonína Matochy. S vypěstováním nových mandloní pomohli pracovníci ústavu Mendeleum zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici.
„Usiloval jsem o to, abychom sem netahali nějaké cizí stromy z jiných zemích. Chtěl jsem vzít z matečných stromů, které rostou tady, materiál, který bychom mohli namnožit. Museli jsme tedy nejprve otestovat zdravotní stav těchto stromů,“ vrátil se o tři roky zpátky Matocha.
„Stromy jsme otestovali na pět virů. Z těch, které prošly zdárně, jsme odebrali očka a naočkovali jsme je na podnože. Pak jsme se o výpěstky starali ve sklenících jako o miminka, až je dnes můžeme vysazovat. Doufejme, že už nepřijdou zmrzlí,“ doplnila výzkumná pracovnice z ústavu Mendelea Věra Holleinová.
Nově vysazený sad nedaleko hustopečské rozhledny se skládá z pěti odrůd mandloní. Všechny jsou původní hustopečské. „Mezi pěti genotypy je i odrůda Zora, která byla uznána a zaregistrována právě z hustopečských sadů a je pojmenována po olomoucké čokoládovně. Není tu žádná cizí odrůda z jižních zemí. Všechny jsou hustopečské, přizpůsobené hustopečskému podnebí,“ vysvětlila Holleinová.
Teď už tak nezbývá nic jiného, než doufat, že jarní mrazíky se Hustopečím vyhnou a nový sad bude růst a plodit. Základem úspěchu je však podle odborníků kromě příznivého počasí i dobrá výsadba, kterou podle výzkumné pracovnice zvládnou i děti. Nápad zapojit rodiny, tak chválí.
Každý z pomocníků si pak mohl vlastnoručně zasazený strom označit jmenovkou. A kdo si letos zasadit mandloň nestihl, bude mít možnost ještě za pár měsíců. V rozšiřování sadů se bude pokračovat.
„Další stromky by mohly přibýt buď na podzim, nebo na jaře. Záleží, v jaké kondici budou další výpěstky,“ uvedl místostarosta.
První výsadba mandloní v Hustopečích byla provedena v roce 1949. Socialistické Československo chtělo být v produkci mandlí soběstačné. V roce 1967 byla první velká sklizeň. Sedmnáct tisíc stromů dalo asi tři sta metráků plodů. Dodávaly se do Čokoládovny Zora Olomouc. Úrodné období skončilo po padesáti letech se změnou režimu. Mandloně začaly vytlačovat meruňky a stromy stárly. V roce 2006 téměř nevykvetly. Město s jejich revitalizací začalo v roce 2007.
Více o historii sadů: http://www.hustopece-city.cz/putovani-za-historii-mandlonovych-sadu-rudolfem-poslusnym/
Více o testování a očkování mandloní: http://www.hustopece-city.cz/zachrana-hustopecskych-mandloni/
FOTOGALERIE na www.rajce.net. 
Sledujte reportáž v Hustopečském magazínu č. 308, vychází v pátek 22.5.2015. 
(Text a foto: Jana Rozková) 







odebírejte přes RSS