Památky

1. Radnice z roku 1906 s obřadní a pamětní síní, v obřadní síni nástěnná malba J.Obšila (Dukelské náměstí)

2. Empirový dům, místo původní radnice s patrovými gotickými sklepy (Dukelské náměstí)

3. Renesanční kašna s Tritonem a delfíny, 1595 (Dukelské náměstí)

4. Kostel sv. Václava a sv. Anežky České na místě zbořeného gotického kostela, románská krypta, kopie fresky z XV. století, barokní plastiky (Dukelské náměstí)

5. Renesanční dům U Synků s arkýřem a dvorními arkádami, současná galerie města (Dukelské náměstí). Další informace:
Muzeum a galerie, Informační centrum, Stálá vinařská expozice

6. Barokní morový sloup, 1736 (Dukelské náměstí)
  
7. Renesanční dům U Vašinů s dvorními arkádami (Dukelské náměstí vedle lékárny)

8. Místo horenského soudu (dnes Spořitelna) s erbem horenského práva 1362 (Karel IV.) (Mrštíkova ulice)

9. Deska připomínající 1. českou školu, 1909 (Mrštíkova ulice)

10. Židovská modlitebna a škola, 1880 (Mrštíkova ulice)

11. Renesanční dům Kryštofa Wissingera z Vizovic, portál, arkýř, patrové sklepy, 1524 (Mrštíkova ulice)

12. Místo Kovářské brány s erbem Lichtenštejnů, 1600 (Mrštíkova ulice)

13. Renesanční dům s klenutým přízemím na jeden sloup (Mrštíkova ulice)

14. Městský hřbitov, hroby kněží a starostů města, kaple, kříž 1762, hrob rodičů T.G.Masaryka a hřbitov sovětských vojáků (Havlíčkova ulice)

15. Ulice starých sklepů, u p.Nádeníčka deska s vročením 1729, habánský sklep p.Otřísala, farní sklep (ulice Na hradbách)

16. Zdivo zahrad pozůstatek opevnění města z r. 1510, včetně zachovalé bašty (ulice Na hradbách)

17. Objekt tiskárny Ludvíka Masaryka, 1880 - 1889 (Herbenova ulice)

18. Dva domy kde bydlel a dožil otec T.G.Masaryka (Herbenova ulice)

19. Pozůstatky arkýře - kamenné krakorce (Třebízského ulice)

20. Dům židovského rabína (Třebízského ulice)

21. Deska označující pobyt studenta Masaryka (Dobrovského ulice)

22. Městský park s kaplí sv. Rocha 1773 (Sady Kpt.Jaroše) a křížem (v současnoti přemístěn Na Dukelské náměstí pod kostelem sv. Václava a sv. Anežky České)

23. Sklep s deskou svobodných zednářů 1773 (Sady Kpt.Jaroše)

24. Kamenná Boží muka 1579, původní vjezd do města, pohřebiště při morových epidemiích, tržiště pro dobytek (Nádražní ulice)

25. Místo židovského hřbitova (ulice Svatopluka Čecha)

26. Rajská studna, místo společenského domu novokřtěnců (ulice Svatopluka Čecha)

27. Evangelický kostel, 1900 (Masarykovo náměstí)

28. Barokní socha sv. Jana z Nepomuku, 1749 (Masarykovo náměstí)

29. Piaristická reálka, 1756, studium TG.Masaryka 1861 - 63 (Masarykovo náměstí)

30. Pomník TGM (Masarykovo náměstí)
Myšlenka zhotovit našemu nejslavnějšímu krajanovi důstojný pomník se ujala na jaře 2004, kdy Zastupitelstvo města Hustopečí schválilo záměr postavit památník TGM. Do neveřejné soutěže byli osloveni přední čeští umělci: Doc. ak. sochař Jan Ambrůz, Prof. ak. sochař Kurt Gebauer, ak. sochař Nikos Armutidis, Doc. ak. malíř Zdeněk Hůla a Doc. ak. sochař Mgr. Bohumil Teplý. Umělci se měli pokusit navrhnout dílo, které by odpovídajícím způsobem odráželo skutečnost, že v případě Hustopečí není T. G. Masaryk adorován jen jako první prezident ČSR, ale především jako člověk, který má k Hustopečím rodový vztah De facto zadáním bylo vyznání, které Masaryk pronesl při své návštěvě Hustopečí dne 19, 6, 1924 a které zní: "Těší mě, že mne pokládáte za svého. Moje matka se zde narodila a jí děkuji snad za nejdůležitější popudy k mému pozdějšímu a mravnímu životu." Porota složená z 6 odborníků a 6 zástupců veřejnosti navrhla udělit 1. místo ak. sochaři Janu Ambrůzovi. Zastupitelstvo města jednomyslně schválilo realizovat stavbu památníku. Vítězný návrh Jana Ambrůze tvoří objemná ocelová deska (rozměry 3,5m x 3,5 m) s prořezanými písmeny TGM, která spočívá přímo na úrovni terénu, je vespod opatřena šachtou se světelným zdrojem, jenž bude promítat prezidentovy iniciály do korun stromů a do vesmíru. Světelná energie vyjadřuje sílu mravní, duchovní a intelektuální. Taková podoba Masarykova památníku je v kontextu upomínek na jeho osobu v našem státě naprosto ojedinělá a její zcela moderní pojetí odpovídá skutečnosti, že jde o hold současné generace, generace 21. století. Památník je instalován v parku před bývalou piaristickou reálkou (dnešní SOÚ a Ú), kterou Masaryk navštěvoval v letech 1861-1863; tedy v místech, která prezident důvěrně znal. K tomuto účelu město Hustopeče upravilo prostory parku. Autorkou "Zahradně architektonické úpravy parkové plochy na Masarykově náměstí" je Dr. Ing. Dana Wilhelmová, zástupce vedoucího Ústavu zahradní a krajinářské architektury při Zahradnické fakultě v Lednici. Slavnostní zahájení výstavy se uskutečnilo 14. září 2006 v den, kdy uplynulo 69 let od Masarykova úmrtí. Do základu památníku byly po jeho odhalení vloženy dvě urny. První urna obsahuje prsť z hrobu T. G. Masaryka v Lánech (věnovala ji Správa Pražského hradu), v druhé urně je uložena prsť z hrobu Terezie a Josefa Masarykových v Hustopečích (věnovalo ji město Hustopeče).