Z kroniky Klubu vlastivědy a historie: Opět na Slovensku

Dovedete si představit úspěšný zájezd na Slovensko bez dobrého oběda a osvěživé zmrzliny? Já teda ne a se mnou většina členů Klubu historie a vlastivědy Hustopečska a jeho příznivci. Obojího se nám dostalo v hojné míře hlavně ve Zvoleni, kde jsme si pochutnali na kuřecím řízku s bramborovou kaší a zeleninou a následně na porcích výtečné zmrzliny Jadran. Ale nesmím předbíhat – to se událo až po poledni, zatímco na vlastní autokarový zájezd jsme vyjeli, poněkud rozespalí, z Hustopečí v sobotu 12. 7. 2014 už v 5 hodin ráno. Na čtyřicet zážitkůchtivých pasažérů dorazilo nejprve do starobylé Kremnice. Původní středověká osada byla povýšena v r. 1328 králem Karlem Robertem z Anjou na privilegované svobodné královské hornické a mincovní město. Tvrdí se, že zde ražené dukáty a stříbrné mince podpíraly trůny mnoha panovníků. Příjemný slovenský průvodce nás podrobně seznámil s historií města, jeho památkami i způsobem dobývání a zpracování zlato-stříbrné rudy. Vyšlapali jsme mnoho schodů do dvojlodního kostela sv. Kataríny s vysokou věží, dominanty města mezi kopci a lesy. Prohlédli jsme si starou kašnu, mohutné sousoší sv. Trojice i spoustu gotických domů na náměstí. Navštívili jsme expozici Muzea mincí a medailí s odborným výkladem a ukázkou práce těžkých razicích strojů i velkého množství kovových artefaktů z nich vzešlých. Obdivovali jsme staré i nové mince, ražené často pro nejexotičtější a nejvzdálenější země. Obří stříbrná pamětní medaile s tváří papeže Jana Pavla II. byla zaručeně tak těžká, že by se nedala zvednout jednou rukou. Na památku jsme dostali ke vstupence každý malou, lesklou kremnickou minci. Odnesli jsme si krásné dojmy a zážitky a pokračovali do Zvolena.
Město je velké, rozlehlé, starobylé i moderní a může se pochlubit druhým největším náměstím v celé bývalé ČSSR. Udává se, že velikostí ho předčí už jen pražské Václavské náměstí. Škoda, že některé zdejší historické stavby padly za oběť necitlivé „modernizaci“ v minulém režimu. Přesto jsme byli průvodcem upozorněni na řadu historicky i architektonicky cenných staveb, včetně tamního divadla. Ve 13 hodin jsme se posilnili už zmiňovaným dobrým menu v restauraci a pak se vydali na Zvolenský zámek. Původně to byl hrad a dnes se pyšní ve svých prostorách rozsáhlou a bohatou Slovenskou národní galerií. Zaslouží velký obdiv. U kamenného monumentu, upozorňujícího na galerii a muzeum jsme se vyfotografovali, podobně u půvabných bronzových soch na zámeckém nádvoří. Vzácné chvíle volna jsme využili k osvěživé procházce parkem a v teplém, slunečném dni přišla vhod káva, zákusky či další zmrzlina v pohostinných cukrárnách.
V 17 hodin jsme vyrazili k domovu jižnější trasou Slovenska, kolem Nitry a Trenčína. Během jízdy autobusem nás vedoucí zájezdu pohotově seznamovala se zajímavostmi, jež jsme cestou míjeli. Paní Jaroslava Dobrovolná, rovněž členka KHVH, měla připraveny spousty postřehů z historie Slovenska a už podruhé se osvědčila jako schopná organizátorka náročné akce. Všech 39 účastníků zájezdu jí touto cestou děkuje, stejně jako panu Dušanu Průdkovi, jenž vše vyjednal dlouho dopředu. Milé Slovensko, těšíme se na další příjemné a přátelské shledání opět za rok!
Zapsala Iva Štěpánková, kronikářka KHVH, Foto: archiv Klubu historie a vlastivědy Hustopečska