Tipy na výlet

Mikroregionem Hustopečsko:

Hustopeče
Trasa „Okolo Hustopečí“ je nenáročná trasa, převážně po cestách s asfaltovým povrchem, s výhledy na město, Pálavu a jezera. Trasa začíná u sportovní haly a je značena červenou pásovou značkou a vlastním značením H ve žluté barvě). Trasa vede přes ulice: Šafaříkova, Havlíčkova, Herbenova, Vinařská, Sady kpt. Jaroše, Nádražní, Alšova, Tábory, Žižkova, Brněnská, Tyršova. Podrobný popis trasy i s mapkou získáte v našem Turistickém informačním centru.

Kamenný vrch
Jedna z nejvýznamnějších rezervací na Hustopečsku leží asi 1 km severozápadně od Kurdějova. Můžete se k ní dostat od Hustopečí (směr hustopečské rybníky) po turisticky značené červené trase. Kamenný vrch byl vyhlášen rezervací v roce 1956 a rozkládá se na ploše 5,81 ha. Chrání typickou vegetaci drnové stepi a teplomilných trávníků s množstvím stepních rostlin a živočichů. Mimo hlaváčků jarních a konikleců lučních zde roste také vzácná violka bílá a timoj trojlaločný. Najdeme zde také například čilimník bílý, bezobalku sivou, hadinec červený, len žlutý nebo kosatec různobarvý. V minulosti byla plocha chráněného území zčásti poškozována požáry, nyní je neaktuálnějším problémem zajištění periodického odstraňování stařiny.

Diváky
Expozice bratří Mrštíků
Diváky jsou v první řadě spojeny se spisovatelskou dvojicí bratří Mrštíků. Alois Mrštík působil od roku 1889 po dobu 35 let na zdejší obecné škole, jeho mladší bratr Vilém, který tragicky zahynul v roce 1912, je pochován na diváckém hřbitově. Oba bratři proslavili Diváky v knize "Rok na vsi", kde barvitě popisují koloběh života ve slovácké vesnici. Navštívit můžete jak expozici Bří Mrštíků umístěnou v domku, ve kterém oba literáti žili, tak i Vilémův hrob na zdejším hřbitově s křížem od významného architekta Dušana Jurkoviče.

Zámek
V severozápadní části obce se rozkládá park obklopující trojkřídlovou zámeckou budovu postavenou na sklonku 17. století. Interiér zámku je nepřístupný.

Přírodní rezervace roviny
Chráněné území zabírá část lesnatého severního svahu kóty Přední kout asi 1,5 km jihozápadně od Divák. Předmětem ochrany jsou porosty karpatských ostřicových dubohabřin, místy tvoří stromovou dominantu staré exempláře buků. Dubové stromy využívají mnohé druhy ptáků. Rezervace je významným objektem lesnického výzkumu - jedná se o nejdále vysunutý porost buků směrem do teplé jihomoravské pahorkatiny.

Kobylí
Muzeum
Kobylské muzeum byl otevřeno v roce 1997. Stálá expozice, zaměřená především na národopis, zachycuje mizející nebo již zmizelou původní tvář obce Kobylí: nářečí, zvyky a tradice, lidové kroje, vybavení selských domů, řemeslné nářadí.
Část expozice je věnována kobylské badatelce Augustě Šebestové, která v obci na přelomu 19. a 20. století sesbírala bohatý etnografický materiál a vydala jej v knize "Lidské dokumenty a jiné národopisné poznámky".
V muzeu se nachází také expozice vinařství, ve které je možnost zakoupit vína místních vinařů.

Kurdějov
Kostel a podzemí
Kostel sv. Jana Křtitele s kaplí Všech svatých patří k architektonickým skvostům nejen zdejšího regionu, ale i celého středoevropského prostoru.
Připomíná se již roku 1350, kaple pak v roce 1507. Vypíná se na severním okraji obce a je pozoruhodný hned několika stavebními zvláštnostmi. Předně jeho věž, mající současně pevnostní funkci, stojí osamoceně od chrámové lodi a dále celý areál kostela je obehnán hradbou s ochozem a dělovými baštami.
V neposlední řadě je třeba vyzvednout pozdně gotické kamenické prvky v interiéru kostela a kolem bývalého vstupu do chrámu z jižní strany. Opevnění doplňuje i systém podzemních chodem pod celým kostelním areálem. Mělo chránit místní obyvatelstvo před nepřátelskými vpády - tento účel splnilo např. v roce 1663 při tureckém vpádu. Památkovou ochranu používá i barokní budova fary.

Pouzdřany
Renesanční měšťanský dům
Tato krásně zrekonstruovaná stavba představuje podobu renesančního domu bohatší vrstvy obyvatel v prostředí městečka doby před třicetiletou válkou.
Půdorys domu vytváří písmeno L s delším traktem do hloubky parcely. Podloubí do ulice je neseno třemi toskánskými sloupy, které podpírají patrovou část. V přízemí za podloubím byl mázhaus - prostorná síň, z níž se vcházelo do dvora, do černé kuchyně a do patra. Dvorní trakt je lemován arkádou o sedmi pilířích, podpírajících valenou klenbu s lunetami vybíhajícími do mělkých hřebínků.
V místnosti nad vnějším podloubím byl při rekonstrukci objeven původní trámový strop, zdobený malbou. Majitel vybudoval v jedné části domu malou galerii a expozici nálezů z období Říše římské a středověku.

Pouzdřanská step - Kolby
Proslulá rezervace (asi jeden kilometr severně od Pouzdřan), která byla vyhlášena v roce 1956, chrání zejména stepní vegetaci. Mozaika bývalých pastvin, sadů a vinohradů se stepními ploškami tvoří jednu z nejdůležitějších lokalit stepní květeny a zvířeny u nás. Brzy na jaře jsou nápadně bílé kvetoucí trsy katránu tatarského, o něco později rozsáhlé porosty kavylu Ivanova a kavylu sličného. Dále zde roste např. pelyněk Pančicův, kozinec bezlodyžný aj. Z teplomilných živočichů si pozornost zasluhuje např. střevlík uherský a vlha pestrá, hnízdící v blízkém opuštěném hliníku. Není ovšem vyloučeno, že vlhy zde byly jen přechodnými hosty. Nyní se zdá, že opět ustoupily. V osmdesátých letech dvacátého století byly k rezervaci přičleněny i sousedící části lesa s vynikajícími ukázkami teplomilných lesních lemů. Zde najdeme např. klokoč zpeřený, třemdavu bílou i další druhy.


Uherčice
Renesanční dům
Nejstarší zachovanou a zároveň nejvýznamnější stavbou v Uherčicích představuje dvoupatrový renesanční dům, který je dispozičně velice podobný již zmíněnému domu v Pouzdřanech.
Dům, postavený v roce 1602 za rychtáře Tomáše Poczara, sloužil nejprve jako obecní úřadovna a luteránská modlitebna. Později se v prvním patře pořádaly divadelní představení a taneční zábavy, v přízemí se nacházel hostinec. V současnosti slouží zrekonstruovaný dům opět svému původnímu poslání - tj. jako sídlo obecního úřadu.

Klobouky
Muzeum a větrný mlýn
V muzeu se nachází stálá národopisná expozice. V bohatých sbírkách jsou uchovány archeologické nálezy a dále cenné doklady interiérového zařízení selských domů z Kloboucka z 19. a 1. poloviny 20. století (modrý malovaný nábytek, nábytek zdobený slaměnou intarzí). Z projevů lidového umění v muzeu dále nalezneme obrázky malované na skle (z katolického i protestantského prostředí), kolekce výšivek, keramiky a kraslic.


Brumovice
Jan Herben
Nejvýznamnější rodák z této obce je novinář a prozaik Jan Herben, který do Brumovic umístil děj svého románu " Do třetího a čtvrtého pokolení". Jan Herben se narodil 7.5. 1857 a na jeho rodném domě je umístěna pamětní deska.


Bořetice a Vrbice
Vinné sklepy
Ačkoliv se vinné sklepy nacházejí téměř v každé vesnici na jižní Moravě, sklepy v těchto dvou vesnicích mají určitá specifika.
Sklepy ve Vrbici (tzv. lochy) jsou vykopané ve stráních a stojí až v sedmi patrech nad sebou. V dobách nájezdů útočníků se do nich obyvatelé vesnice ukrývali.
Za obcí Bořetice se nachází větší kolonie vinných sklepů - kolem 260 těchto malebných staveb vytváří samostatnou vesničku. Na obranu zájmů vinařů navíc vznikla recesistická Svobodná spolková republika Kraví hora s vlastní vládou, ústavou, pasem a měnou.

Boleradice
Naučná stezka Paseky - hrad
Výchozí stanoviště se nachází těsně u silnice na jižním okraji obce napravo ve směru od Hustopečí. Délka trasy je 1600m, převýšení 120m, 140 schodů. Jedná se o krásnou vycházku s výhledy na vesnici, okolní lesy a stráně. V každém ročním období nabízí osobitou poetiku a náladu. Naučné tabule (7ks) seznamují s bývalým středověkým hradem, obcí a jejím okolí.


Němčičky
Naučná cyklostezka
Trasa je dlouhá cca 10 km, prochází okolím vesnice. Výchozí bod je na začátku vesnice (směrem od V. Pavlovic, po levé straně). Jsou zde 4 stanoviště s informačními panely, které seznamují s výhledem a zajímavými informacemi o vesnici, vinařství a blízkém okolí.


Starovičky
Tank - památník tankové bitvy
Tank umístěný na podstavci připomíná bitvu, která se odehrála v roce 1945 při osvobozování této oblasti Rudou armádou. Památník byl odhalen v roce 1975 k 30. výročí osvobození Československa. Nachází se při hlavní silnici za obcí Starovičky po levé straně směrem na Hustopeče.

Mimo Mikroregion Hustopečsko:

Dolní Věstonice
Muzeum
Archeologická expozice podává přehled poznatků o archeologických lokalitách ze starší doby kamenné, které byly zkoumány v katastrech Dolních Věstonic a sousedního Pavlova. Světovou proslulost věstonickému nalezišti přinesly systematické výzkumy, které v letech 1924 - 1938 prováděl Karel Absolon. K jeho nálezům patří také jedinečná Věstonická venuše, soška ženy z pálené hlíny. Další rozsáhlé výzkumy mezi lety 1947 - 1978 vedl Bohuslav Klíma v blízkosti předešlých poloh, ale také v sousedním Pavlově, od něhož je odvozováno pojmenování celé tehdejší archeologické kultury (pavlovien, starší fáze gravettienu, 30 000-25 000 let před současností). Rozsáhlé výzkumy záchranného charakteru probíhaly v osmdesátých letech. V současnosti jsou realizovány výkopy v terénu a zpracování výzkumů z minulých desetiletí pod vedením Jiřího Svobody Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Brně.

Chráněná krajinná oblast Pálava
Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena v r. 1976 na ploše 83 km2. Jádrem oblasti je hřeben jurských vápencových bradel Pavlovských vrchů, táhnoucí se od Dolních Věstonic až k rakouské hranici u Mikulova. Chrání druhově bohaté skalní, drnové a luční stepi, lesostepi, teplomilné doubravy a suťové lesy. Kromě této krajinné dominanty i rozlehlý Milovický les a zbytky lužních lesů pod vodním dílem Nové Mlýny. V r. 187 byla oblast vyhlášena biosférickou rezervací UNESCO. V současné době probíhají jednání o rozšíření území CHKO o Lednicko-valtický areál a lužní lesy v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje. Sídlo správy je v Mikulově.


Lednice
Zámek
Původně středověký hrad ze 13. století byl postupně přebudován v honosné letní sídlo patřící k rodovému zámku Liechtensteinů. Původní renesanční zámek z I. 1544 -85 byl barokně přestavěn koncem 17. století, z té doby zachována jízdárna a konírny od J. B. Fischera z Erlachu z r. 1688. Klasicistní přestavba proběhla v I. 1766-72, dnešní podoba zámku pochází z novogotické přestavby I. 1846-58 podle návrhu J. Wingelmüllera. Zámek (národní kulturní památka) patří k nejnavštěvovanějším památkovým objektům v ČR. Součástí zámeckého parku s množstvím domácích a cizokrajných dřevin je i hodnotný přírodní anglický park podle návrhu arch. Fantiho a přísně řešená francouzská zahrada. Po pravé straně zámku je palmový skleník s tropickým a subtropickým rostlinstvem, stavba mimořádně technické hodnoty z I. 1843-45. V části zámku je umístěna expozice Národního zemědělského muzea. Po posledních úpravách parku v 19. století, kdy byla část obce na úkor parku zrušena, bylo postaveno nově náměstí v jednotném novogotickém stylu 80. let 19. století

Lednické rybníky
Soustava rybníků na potoce Včelínku, tvořená rybníky Nesytem (302 ha), Hlohoveckým, Prostředním a Mlýnským, vytváří spolu se Zámeckým a Podzámeckým rybníkem rozsáhlou národní přírodní rezervaci o výměře 553 ha. Břehy lemují husté porosty orobinců a rákosin, na periodicky obaženém dně se vyskytuje šáchor hnědý a šťovík přímořský, na západním břehu Nesytu výskyt slanomilné vegetace se vzácnými druhy rostlin. Jedna z nejbohatších lokalit vodního ptactva v ĆR. V rákosinách hnízdí husy a labutě, na ostrůvcích Zámeckého rybníka hnízdí volavka popelavá, kvakoš noční a kormorán, typický je výskyt mnoha druhů kachen včetně zrzohlávky rudozobé. Kolem Prostředního a Hlohoveckého rybníka vede naučná stezka.

Lednicko-valtický areál
Dne 7. 12. 1996 byl Lednicko-valtický areál zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO jako jedinečná ukázka člověkem dotvořené krajiny, dílo vysoké umělecké a krajinné hodnoty, které nemá ve střední Evropě obdoby. Největší část těchto úprav spadá do I. 1805-25, kdy jej nechala přebudovat knížata z rodu Liechtensteinů, jimž zdejší kraj patřil až do roku 1945 (jejich potomci se marně dožadují restituce). Mezi dvojici zámků (Lednice a Valtice) byla původně bažinatá krajina na ploše několik desítek km2 upravena do podoby parku či lesoparku s romantickými stavbami, jako je několik zámečků, rozhledna v podobě minaretu či umělá zřícenina Janův Hrad, dále s řadou rybníků a až několik kilometrů dlouhými alejemi.


Valtice
Zámek
Zámek (od roku 1995 národní kulturní památka, součást Lednicko-valtického areálu), původně hrad ze 13. století, je jednou z nejvýznamnějších staveb raného baroka na Moravě a ve své dnešní podobě byl vybudován podle projektu D. Martinelliho v I. 1643-1730. Tvoří jej hlavní tříposchoďová čtyřkřídlá budova s mohutným portálem a věží, stájemi, jízdárnou, galerií, rokokovým divadlem a remízou kočárů. Zámecký park byl budován především v pol. 18. století podle návrhu D. Girarda.

Mikulov
Zámek
Rozsáhlý komplex mikulovského zámku byl původně zeměpanským hradem, který už od poloviny 13. století budovali Liechtensteinové a po roce 1575 Dietrichsteinové. Od roku 1959 v něm sídlí Regionální muzeum v Mikulově proslulé zejména vinařskou expozicí s obřím sudem. Novým magnetem je expozice Galerie Dietrichsteinů - dějiny mikulovské větve rodu Dietrichsteinů od 16. století, a také sbírka současného moderního umění MVS "díla".

Dietrichsteinská hrobka
Nepřehlédnutelnou dominantou východní strany náměstí je bývalý kostel sv. Anny z rok u 1623, který byl vůbec prvním loretánským kostelem v českých zemích. Po požáru byl kostel přestavěn na rodinnou hrobku Dietrichsteinů. Hrobka je přístupná veřejnosti a stojí za prohlídku, ale patrně nejpozoruhodnější je monumentální průčelí stavby, dílo císařského architekta Fischera z Erlachu.

Svatý kopeček
Panorama Mikulova dotváří dvě hlavní dominanty - zámek a Svatý kopeček s poutním kostelem sv. Šebestiána, zvonicí a kaplemi historické křížové cesty. Už od roku 1623 Svatý kopeček pravidelně ožívá při zářijové pouti k Černé madoně loretánské. Magický kopeček je také významná stepní lokalita chráněná od roku 1946 jako rezervace.

Židovské památky
Mikulovská židovská obec patřila po dlouhá staletí k nejvýznamnějším v českých zemích. Nejpozoruhodnějšími památkami bývalé židovské čtvrti je Horní synagoga z roku 1550 s tematickou expozicí a židovský hřbitov. Hřbitov patří s více než 4000 dochovanými náhrobky k největším v republice. Na tzv. rabínský vršek každoročně míří kroky mnoha návštěvníků z celého světa. Po židovských památkách Mikulova vás provede naučná stezka.

Jeskyně Na Turoldu
Jeskyně Na Turoldu leží v přírodní rezervaci vrchu Turold na okraji města Mikulova a spolu s jeskyní Liščí dírou je 2 km dlouhým labyrintem chodeb, síní a dómů. Místo krápníků zdobí její bílé stěny unikátní "turoldská výzdoba", která nemá v našich jeskyních obdoby. Korozní tvary podobné korálovým útesům s množstvím výklenků a dutinek jako bělostná pěna přechází místy do hráškovitých až keříčkovitých výrůstků s drúzami jemných třpytivých krystalků kalcitu. V návštěvnících vyvolávají dojem procházky po dně jurského moře. První zmínky o původní jeskyni Na Turoldu pochází již z roku 1669, ta však byla zničena těžbou vápence. Její dnešní pokračování bylo objeveno v roce 1951 a po několikátém otevření veřejnosti a po objevech a průzkumu dalších prostor, je od roku 2004 opět v délce 300 m veřejnosti zpřístupněna.

Hodonín
ZOO
Zoologická zahrada Hodonín se nachází v severozápadní části města, na samotném okraji lužních lesů jižní Moravy. Rozkládá se na sedmi a půl hektaru rovinné plochy, což předznamenává příjemnou a pohodlnou procházku. Zatímco původní zookoutek v době svého vzniku v roce 1976 čítal jen několik málo domácích nebo běžně chovaných exotických zvířat, dnes jich návštěvník může spatřit na pět set ve sto padesáti druzích.
Také původní dřevěné svépomocně postavené stáje dávno zmizely a nahradily je nejen nové zvířecí ubikace s výběhy, ale během třicetileté historie zahrady se podařilo postavit i několik speciálních pavilonů. Jmenujme pavilon exotického ptactva, pavilon primátů a terárií či pavilon akvárií. Největší a nejnovější chloubou zoo je nyní vzdělávací centrum s ubikacemi a výběhy velkých kočkovitých šelem, které se podařilo vybudovat díky dotaci Státního fondu životního prostředí za přispění města.
Pro zpříjemnění pobytu dětí v areálu postupně vzniklo také několik dětských hřišť s nejrůznějšími atrakcemi, a velmi oblíbený kontaktní koutek s výběhy domácích zvířátek. Hned při vstupu do zahrady je prodejna suvenýrů, ke zvýšení komfortu návštěvníků pak slouží dva bufety s posezením. Přes veškerou modernizaci si však hodonínská zahrada, která se může pyšnit řadou vzácných odchovů a chovem sedmdesáti ohrožených druhů světové fauny, dokázala zachovat původní přírodní ráz.

Muzeum
Muzeum je zaměřeno na život a dílo nejslavnějšího hodonínského rodáka T. G. Masaryka. Zároveň dokumentuje dějiny města a regionu.


Milotice
Zámek Milotice
Tento malebný barokní zámek se nachází v obci Milotice, která leží v jihovýchodní části Moravy, cca 60km od Brna, 8km od Kyjova, v regionu bohatých folklorních tradic a dobrého vína.
Státní zámek Milotice, nazývaný perla jihovýchodní Moravy, je unikátně zachovaným komplexem barokních staveb a zahradní architektury.
Žerotínové v pol. 16. stol. vybudovali na místě bývalé tvrze renesanční zámek. Ten byl později dvakrát vypálen. Jeho dnešní barokní podoba je výsledkem poslední přestavby z I. 1721-25 podle projektu D. Martinelliho. V interiéru je bohatá sochařská výzdoba od J. K. Pröbsta, v hlavním sále výpravné fresky od F. Ecksteina, štuková výzdoba stropů od G. M. Fontany, nástropní malby v kapli od J. I. Mildorfera. Zámecká zahrada se skleníky je členěna průhledovými alejemi, sbíhajícími se u centrálního pavilónu z roku 1766. Zámecká instalace nabízí pohled do životního stylu a zvyklostí posledních majitelů rodu Seilern-Aspang.
Každoročně se zde konají výstavy, nejrůznější folklorní akce, koncerty folkové, vážné a dobové hudby, umělecká sympozia a spousta dalších kulturních a společenských akcí...