„Je to splnění letitého dluhu několika generací. Bylo nutné postavit se k tomu čelem a se ctí a obnovit památku našich spoluobčanů, kteří při holocaustu nepřežili. Je to součást vyrovnání se s minulostí,“ objasnil důvody oprav hřbitova starosta Hustopečí Luboš Kuchynka.
[caption id="attachment_6495" align="alignnone" width="700"]
Starosta Luboš Kuchynka u památníků hustopečských židovských rodin. Foto: Jana Langová[/caption]Okolo hřbitova se opravily dříve stržené obvodní zdi, v centrální části vznikl památník se jmény hustopečských židovských rodin a zbudovala se tam i pamětní deska prvního a zároveň posledního hustopečského rabína Isidora Böcka. Pamětní desku financovali rabínovi vnuci Judith Leifer a Shmuel Loeb, kteří ji včera slavnostně odhalili a při té příležitosti zavzpomínali na svého dědečka a prázdniny strávené v Hustopečích
„Již jako malé děti jsme každým rokem trávili léto v Hustopečích u prarodičů, až do roku 1939. Jaký to byl rozdíl oproti městskému životu v Bratislavě. V Hustopečích jsme mohli volně běhat, dostali jsme se ke koním a dalším zvířatům na statku našich prarodičů. Hluboký dojem ve mne zanechala také dědečkova studovna plná knih,“ zmínila jednaosmdesátiletá Judith Leifer, která do Hustopečí přijela až z Filadelfie v Americe.
[caption id="attachment_6496" align="alignnone" width="700"]
Judith Leifer a Shmuel Loeb u pamětní desky jejich dědečka rabína Isidora Böcka. Foto: Jana Langová[/caption]V roce 1938 však venkovská idyla skončila. Isidor Böck před hrozícím nebezpečím utekl do svého rodiště, do Uherského Brodu. Odtud byl o 5 let později transportován do Terezína. Osvobození už se nedožil.
„Jeho manželka Emma se tehdy ještě starala o to, aby byl při pohřbu zajištěn pokud možno nějaký náboženský rituál. Potom bylo rabínovo tělo ale stejně zpopelněno a nacisté při zahlazování stop v roce 1944 urnu vysypali do Ohře,“ popsala další rabínův osud vedoucí Městského muzea a galerie Hustopeče Soňa Nezhodová.
Judith Leifer a Shmule Loeb včera také převzali ocenění Čestné občanství města Hustopeče, které bylo jejich dědečkovi uděleno letos v květnu.
[caption id="attachment_6497" align="alignnone" width="700"]
Čestné občanství Isidoru Böckovi bylo uděleno letos v květnu. Foto: Jana Langová[/caption]Vedle pamětní desky Isidora Böcka vyrostl na židovském hřbitově i památník s desítkami jmen hustopečských židovských rodin. Měla by alespoň zčásti nahradit náhrobky, které kdysi na hřbitově stávaly. „Kolik jich přesně bylo, nevíme. Nedochovala se evidence hřbitova. Předpokládá se, že okolo stovky,“ uvedla Nezhodová.
U slavnostního otevření nechyběl ani předseda Židovské obce Brno, nebo místopředseda Židovské obce Olomouc. „Obnova židovských památek má velký význam. Máme za to, že se jedná o součást historické paměti národa a proto si podobných skutků velmi ceníme,“ svěřil se předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanárek.
Slavností akt ukončil koncert židovských písní Kateryny Kolcové-Tlusté.
Židovský hřbitov v Hustopečích byl založen v roce 1886. Od roku 1938 však už jen chátral, poslední doložený pohřeb se ně něm konal v dubnu 1946. V 80. letech 20. století byly ze hřbitova náhrobky odstraněny a plocha byla přeměněna na park.
Celková obnova hřbitova stála přes 600 tisíc korun. Významnou částkou 130 tisíc korun přispěl Nadační fond obětem holocaustu.
Více o historii hřbitova a židovské obce v Hustopečích se lze dočíst ZDE.
Reportáž ze slavnostního otevírání židovského hřbitova s výpověďmi Judith Leifer a Shmuela Loeba uvidíte v Hustopečském magazínu č. 231, vychází v pátek 18.10.2013.
(Text a foto: Jana Langová)
