Honza Frank si splnil sen. Letěl do vesmíru

(Text: Jiří Ševčík, Břeclavský Deník)
 

Jan Frank z Hustopečí si mezi svátky splnil sen. Na simulátorech absolvoval stav beztíže, chůzi po Měsíci, rotaci či pohyb v raketovém křesle. Byl totiž jedním z vyvolených, kteří v belgickém evropském vesmírném centru prošel podobným výcvikem jako kosmonauti, kteří se chystají na cestu do vesmíru.

„Ještě před odjezdem jsme v Praze dostali modré kosmonautské kombinézy. Ty nás dostaly do role a udělaly z nás ještě lepší tým. Ihned po příjezdu do Belgie to vypadalo, že nás tam nechtějí, nikdo v centru nebyl. Abychom nemrzli v autobuse, začali jsme pro expedici tradiční rozcvičkou. Když nás pustili do centra, nejvýraznější věc, která na nás zapůsobila, byl nos raketoplánu,“ popisoval mladík první okamžiky v Belgii.

Vyráběli malé raketky či družici

Možnost vyzkoušet si na různých strojích kosmonautský výcvik, se jemu a dalším devíti mladým lidem naskytla po úspěšnému složení teoretických zkoušek v semifinále projektu Expedice Mars 2008, který pořádala Dětská tisková agentura.

Pak už následovaly teoretické i praktické zkoušky v Belgii, které byly podle studenta hustopečského gymnázia obrovským zážitkem. „Teoretická část obsahovala několik přednášek, například o pobytu ve vesmíru, letech raketoplánu a tak dále. V praktické výuce jsme stavěli dva druhy raket – na tuhá paliva (rachejtle) a vodní, pak jsme vyráběli i družici,“ vylíčil Honza Frank, který byl v pětičlenné záložní posádce jako palubní inženýr a počítačový expert.

Nejvíce ho uchvátil samotný let v kokpitu raketoplánu. „Probíhal v simulátoru. Kabina, ve které jsme letěli asi dvě hodiny, byla naprosto stejná jako skutečná. Říkali jsme jí království 1448 tlačítek. Bylo to mé oblíbené místo ve středisku,“ pochvaloval si.

Loď pilotoval společně s dívkou z vlastní posádky. „Naším úkolem při letu bylo vypustit družici a spojit se s orbitální stanicí. Mise byla úspěšná a všechny poruchy jsme překonali,“ poukázal mladík.

Expedice strávila ve vesmírném centru poblíž belgického městečka Transinn tři dny. Místo pro ubytování našli přímo v areálu, jen několik málo kroků od raketoplánu. Jak se mladý fanda do kosmonautiky svěřil, bylo průměrné.

Strava byla nejslabším článkem   A strava? Ne vesmírné, ale belgické pokrmy byly pro mladý tým jediným nepříjemným zážitkem celé expedice. „První den jsme dostali sladkou polévku a potom nás krmili mletým masem a brokolicovými placičkami,“ popsal student, jemuž vesmírný výlet dodal další elán ve vztahu ke kosmonautice, jíž propadl. Po dostudování střední a ukončení vysoké školy se chce přihlásit do náboru kosmonautů. „Vyzkouším, jestli mám šanci. Třeba se to povede,“ usmál se mladík.

Pro rodiče Františka a Ivanu Frankovy byl jeho úspěch v projektu překvapením. „Věděli jsme sice, že se zajímá o kosmonautiku a sleduje každý let raketoplánu, ale že se účastní nějaké soutěže, jsme vůbec netušili. Byla to čistě jeho aktivita. Už jenom účast na semifinále v Brně jsme brali jako jeho velký úspěch a samozřejmě jsme mu my a celá rodina fandili,“ svěřili se.

Jak dodali, Honza měl pod stromečkem připravené dvě knihy o kosmonautice, ale sám si naložil větší dárek – účast na výcviku v Belgii. Ke kosmonautice ho prý nijak nevedli, byl to čistě synův zájem.