Rarita Hustopečí - mandloňové sady

Říká se jim kalifornské pláně u Hustopečí a v těchto dnech se představují ve své největší parádě. Stovky stromů mandloní obsypaly květy. Na dvou sousedících lokalitách jižních svahů Hustopečí, je jich na rozloze tři a půl hektaru asi osm set padesát. „Mandloně každoročně rozkvetou jako první ze všech stromů, někdy na ně ještě napadne sníh,“ uvedl jeden ze zakladatelů hájů Rudolf Poslušný. Záplava narůžovělých květů je dobře viditelná i z dálnice D2, která město míjí. Řidiči se tak mohou kochat nečekanou podívanou. Mandloně, typické pro jižní oblasti Evropy, jsou u nás přírodní raritou.
Hustopečští si této výjimečnosti považují a rozhodli se o mandloně pečovat. Za více než šedesát let své existence jsou z mnohých stromů už jen torza. Záchranným pracím ale bránilo vlastnictví pozemků, na nichž stromy rostou. Z velké části totiž donedávna patřily společnosti Nestlé, ta je však nechtěla městu přenechat a požadovala ze ně vysokou cenu. „Koncem loňského roku se nám podařilo sjednat přijatelné podmínky a město pozemky koupilo. Stálo nás to zhruba čtvrt milionu korun,“ informoval starosta Hustopečí Luboš Kuchynka. Teď je už převážná většina sadů v majetku města. Zbývá se jen dohodnout s několika soukromými vlastníky. Ti ale zatím půdu prodat nechtějí.
Navzdory tomu radnice zahájila obnovu stromů už před rokem. Odborná zahradnická firma prořezala poničené a suché větve. „Průklest pomůže zvýšit vitalitu stromů, koruny se prosvětlí a zbaví se suchých větví, které mohou být napadeny houbami,“ vyjádřil se k zásahu Miroslav Hanzlíček z odboru životního prostředí hustopečského úřadu. Podle něj záchranné práce umožnila dotace Nadace Partnerství. Přispělo i město. Omlazovací kůrou tak prošla asi čtvrtina stromů, teď je třeba sehnat peníze na další.

V nejbližší době chtějí hustopečští vytvořit kolem sadů i naučnou Mandloňovou cyklostezku. „Obsahovala by informační tabule a tři odpočívadla s lavičkami,“ podotkl starosta Kuchynka. Nově by také chtěla radnice vybudovat na vrcholu svahu rozhlednu. „Je odtud krásný výhled do krajiny,“ upozornil starosta. Na peníze z evropského regionálního operačního programu na výstavbu cyklostezky ale město zatím nedosáhlo. V červnu podá žádost znovu.

Původně pokrývalo jižní svahy za Hustopečemi na třicet tisíc stromů mandloní. První z nich byly vysázeny v roce 1949. Podnětem k jejich výsadbě byla tehdejší takzvaná ekonomická blokáda vládnoucí komunistické strany. „Soudruzi chtěli být soběstační, nechtěli být závislí na dovozu," přiblížil zrod sadů jeden ze zakladatelů Rudolf Poslušný.
Tehdy už podle něj na Hustopečsku mandloně rostly, jednalo se však o semenáče a jejich úroda byla spíš dílem náhody. Vážnému pěstování tak musela předcházet důkladná selekce a průzkum vhodných odrůd. „Některé byly dovezeny až z Kalifornie, ty ale nepřežily v našich podmínkách moc dlouho," vzpomíná Poslušný. Vysvětlil tak také používané synonymum „kalifornské pláně", jak se mandloňovým hájům říká. Z rozsáhlého šlechtění mnoha variant mandloní vzešla také nakonec jediná česká odrůda. „Dostala jméno Zora, podle čokoládoven, které mandle zpracovávaly na výrobu cukrovinek," poznamenal pamětník.
Prozradil, že první mandloně se vysazovaly přímo do vinic, později na volné pozemky po odsunutých Němcích. I z tohoto důvodu prožívali tehdejší zemědělci zřejmě různé pocity, které jim stínily radost z práce nad unikátním dílem. Byla to ale především prý velká dřina. Všechno se dělalo ručně. „Hlavně jsme dělali takzvaně naslepo. Nic jsme o pěstování mandloní nevěděli. Copak by nás tehdy někdo pustil například do Řecka natož do Kalifornie na zkušenou? To nehrozilo," vzpomíná Poslušný.
Mandle tehdy ale úspěšně živily mnoho lidí. Nazmar nepřišly ani tvrdé skořápky. „Mlely se na prach, který se pak používal na "otryskávání" křídel letadel od nánosů. Byla to cenná surovina. Než se na to ale přišlo, topili jsme se skořápkami v kamnech. Hrozně ale bouchaly," zakončil Poslušný.